Recenze na knihu Pobřežní cesta
Životní pouť pobřežní cestou
Teprve před několika dny se Raynor dozvěděla, že její manžel Moth trpí nevyléčitelnou nemocí. A k tomu právě přišli o dům a s ním i o práci. Nezbývá jim skoro nic – ani čas. A tak se rozhodnou vydat na pouť dlouhou tisíc kilometrů. Chtějí projít Jihozápadní pobřežní cestu, která vede po anglickém pobřeží, ze Somersetu přes Devon a Cornwall až do Dorsetu. Putují přímořskou krajinou, po útesech mezi mořem a oblohou a v batozích si nesou jen to nejnutnější. S každým krokem, každým dalším setkáním a potížemi, jimž musejí čelit, se z prosté pěší výpravy stává životní pouť.
Raynor a Moth jsou manželé ve středním věku, kteří ve Walesu provozují rodinnou farmu. Tu společnými silami opravili a vychovali zde své děti. Kvůli špatné investici ale ze dne na den o všechno přijdou a ocitnou se bez domova. Jen několik dnů nato se dozvědí, že Moth trpí vzácným degenerativním onemocněním. Když přemítají, co si počít, vzpomene si Raynor na knihu, kterou kdysi četla, a manželé se spontánně rozhodnou jít pěšky podél jihozápadního anglického pobřeží – značenou cestu dlouhou asi tisíc kilometrů. Za poslední peníze si koupí použitý stan a dva batohy a prostě vyrazí. Celou dobu musí vyžít pouze z osmačtyřiceti liber na týden.
Když se mi Pobřežní cesta poprvé dostala do ruky, byla jsem trochu v rozpacích. Jakožto milovnice hororů a Stephena Kinga jsem se bála, aby mě místo sympatického Jacka Torrance nechodil strašit kvílející Moth, navíc jsem dle anotace usoudila, že příběh se do mého srdce stoprocentně nevryje, jelikož jsem očekávala hodně emocionálních výlevů a přílišný důraz na bolest a ztrátu, ale hned po přečtení první stránky jsem si chtěla nafackovat. Knížku jsem zhltla za dva dny a zařadila jsem ji mezi TOP 5 nejoblíbenějších knih, které jsem v tomto roce přečetla.
.
Snaha o vítězství nad tvrdou životní realitou
Raynor Winnová napsala famózní dílo, v němž pojednává o lidství, klade si důležité otázky nezbytné k životu a vyvrací společností šířený předsudek, že každý bezdomovec je jen opilý a zdrogovaný tulák, který si za své ubohé bytí může sám. Jednotlivé kapitoly přečtete jedním dechem, a ačkoliv by si mnoho z vás mohlo myslet, že popis cesty Raynor a Motha se stane prioritou před samotným příběhem, není tomu tak. Každá kapitola je něčím jedinečná a přináší nové a mnohdy i nečekané věci.
Naprosto se vžijete do hlavních postav a budete s nimi sdílet všechny radosti, strasti, šokující momenty či slovy nepopsatelná dobrodružství. Při čtení obvykle nebrečím, ale tentokrát jsem slzy udržela jen stěží. Autorka naprosto skvěle popisuje okolní dění, všímá si i těch nejmenších detailů, raduje se z maličkostí a poukazuje na dar v podobě domova, jenž hodně z nás vnímá jako samozřejmost dnešní doby. Posledních padesát stránek mi sice nepřineslo tolik vzrušujících okamžiků, ale stále se mi příběh dobře četl.
V dnešní době se píše o platonickém vzplanutí mezi tzv. bad boyem a slušnou holkou, ze kterého nakonec vzejde pohádkový vztah. Pobřežní cesta však poukazuje na pravou lásku, autorka nám nepředhazuje pohled skrz růžové brýle. A to nemluvím jen o lásce. Naděje v lepší zítřky a pocit jistoty, že každičký kout tohoto světa může být naším domovem, vás naplní optimismem.
Tohle totiž není kniha založená na báchorkách a smyšlených událostech. Tohle je kniha o životě, tvrdé realitě, nekonečném boji a síle zvítězit.
.
O autorce
I po dokončení Jihozápadní pobřežní cesty se stále pravidelně věnuje dálkovým pochodům, píše o přírodě, bezdomovectví a táboření pod širým nebem. Žije v Cornwallu se svým manželem Mothem a jejich psem Montym.
Kamila Steinová
Rozhovor s Miroslavem Hlaučem
V minulém článku jsem vám představila debutový román Letnice od Miroslava Hlauča. Dnes u Letnic stále zůstaneme, ale trochu jinak. Přináším vám s panem Hlaučem rozhovor.
Kamila Steinová
Kniha hodna Magnesie Litery?
V dnešním světě se mnoho autorů s velkým spisovatelským potenciálem a zajímavými myšlenkami nechá strhnout nenáročnými čtenáři a píšou o plytkých tématech, s nimiž prodají více výtisků než s kvalitní literaturou.
Kamila Steinová
Rozhovor s Kamilou Štěpánkovou
Kamila Štěpánková je autorkou knihy CoolMom in da house, která nenásilnou a vtipnou formou pojednává o mateřství a životě s dětmi.
Kamila Steinová
Sekta: Mrazivá fikce, nebo krutá realita?
S tématem této knihy se v české literatuře příliš často nesetkáváme, a když už náhodou na toto téma v knize narazíme, autor ho zmíní pouze okrajově. Kniha „Sekta“ však boří mýty.
Kamila Steinová
Já za deset let (v roce 2034)
Splynutí vajíčka se spermií. Zázrak, který lidi fascinuje už odpradávna. Nitro každé matky představuje zeminu, z níž postupně klíčí slunečnice nebo kaktusy. Jak může uvnitř člověka vzniknout forma existence?
Kamila Steinová
Recenze na knihu „Vzpomínky na život"
Anotace: Příběh muže čekajícího v cele smrti na svůj poslední den. Drsný středověk se prolíná v několika časových linkách, ve kterých bude mít opět hlavní úlohu známý kněz.
Kamila Steinová
Odvážnému štěstí přeje?
Po delší pauze se vracím s dalším článkem, konkrétně se slohovou prací, kterou jsem napsala ve formě úvahy.
Kamila Steinová
Šachový diář aneb Šachy hrou!
V přeplněném pokoji se společně s prachem vířily prázdné myšlenky. Lampička však rozzářila bílou hmotu a z přeplněného pokoje se stala prázdná, hmotná věc.
Kamila Steinová
Šachmudlovské čáry
Nešachisti neboli šachmudlové pronesou někdy opravdové perly, nad kterými se šachisti nestačí divit.
Kamila Steinová
TOP 10 nejlepších písní podle odrostlé osmnáctky
Tady nepůjde o žádná poctivá „skrrrčka", „ou jéčka" a „bébéčka". Představím vám TOP 10 pěkně nabušených písniček, které už delší dobu ráda poslouchám.
Kamila Steinová
Síla myšlenek
Dlouho jste tu ode mě neměli nic šachového, takže je načase, abych to napravila. Tentokrát přicházím s šachovou povídkou.
Kamila Steinová
Setkání s Halinou Pawlovskou
Dnes jsem jela na Svět knihy. Na tuto akci jezdím odmalička, a čím jsem starší, tím víc si knižní veletrh užívám.
Kamila Steinová
Jak jsem si psala s pornohercem
V interview s paní Neradovou jsem psala, že jsem chtěla udělat rozhovor s pornohercem, ale že to nakonec nevyšlo. Proč? Dozvíte se hned teď.
Kamila Steinová
Jak co nejrychleji naštvat blogerku
Blogerská anketa mi aktivovala mozkové spojnice. Tentokrát jsem se rozepsala o samotných blogerkách.
Kamila Steinová
Jak se vypořádat s hejtry
Začíná tradiční anketa Blogera roku a s ní přichází i řada nespokojených lidí, kteří si v komentářích budou stěžovat na všechny nominované blogy. Pojďme se na přenašeče koronegativa připravit.
Kamila Steinová
(Ne)viditelnost v (ne)viditelném člověku
Chtěla jsem pornoherce, chtěla jsem pornoherečku. Nakonec vyšla herečka bez oblíbené předpony. Aspoň si češtinářka výjimečně přečte něco slušného.
Kamila Steinová
Hádka studentky a profesora
Následující text jsem sepsala v rámci projektu Národního divadla, se kterým sbíráme materiály a vymýšlíme různé podklady pro nadcházející divadelní hru o Československu, jež ponese název „Rozvod –? Věc veřejná“.
Kamila Steinová
Ach, ty židle...
Dokumentární cyklus s názvem Češtinářka a její úkoly je zpět! Tentokrát po naší třídě chtěla, abychom napsali fejeton, který se bude týkat školního prostředí. Nuže, pojďme na to!
Kamila Steinová
Ach, ti muži...
Očekáváte-li feministický výlev další trhlé holky, jste na omylu. Dnešní doba nás učí všemožným věcem, ale někdy je dobré neposlouchat okolí a stát si za svým názorem.
Kamila Steinová
Vánoční přání
Veselé Vánoce, bohatého Ježíška a hodně radosti a alkoholu. Ať se vám kosti od kaprů nebo šlachy od řízků nezaseknou v krku!
předchozí | 1 2 3 4 5 | další |
- Počet článků 91
- Celková karma 9,19
- Průměrná čtenost 441x
Můj oficiální blog: https://kamistone2.webnode.cz/
FB stránka: https://www.facebook.com/KamiStone-108600604644592/ (hoď tam ten like :D)