Jak jsem poprvé vymýšlela vánoční báseň

Štědrý den se blíží, a proto jsem se rozhodla, že si zahraju na Ježíška a podělím se s vámi o svou vánoční tvorbu z mých naivních raných let. 

Vánoce

Kouknu na kalendář

a vidím, že jest 24. prosince.

Vedu své nejtajnější přání před oltář,

poněvadž přichází Vánoce!

...

Běžím rychle ke stromku –

tam vítá mne veselý zpěv zvonků.

Všichni jsme natěšení,

až nastane onen magický večer.

...

Svíčky už hoří,

večeře se vaří,

venku padá bílý sníh,

v dáli slyším vánoční smích.

...

Posadím se ke stromečku,

pohlédnu na ozdobičku.

Září jako tváře mé rodiny,

mladší brácha pohlíží

nedočkavě na hodiny.

...

Važme si Vánoc.

Nechť nikdy tento svátek

nezahalí věčná noc.

I obyčejný vánoční zvyk

dodá patřičnou atmosféru,

o Vánocích brodí si světlo

cestu v celoročním šeru.

...

Je to kouzelný den plný všelijakých vůní,

den, který jest pro každého nádherný,

den plný dobrých skutků,

den, kdy nikdo nebude sám.

A protože jsou Vánoce, podělím se s vámi i o DRUHOU vánoční báseň.

Vánoce II

Jakmile vánoční čas nastane,

všechen boj mezi lidmi ustane.

Opadne z nás napětí a stres,

mír a pokoj musí zavládnouti dnes!

...

Jemný sníh pohladí po zádech drsný mráz,

z nebe uslyšíme Ježíškův hlas,

andělé rozzáří hvězdy ještě více,

v domácnostech rozhoří se vánoční svíce.

...

Nejezte o Vánocích citrony –

lepší jest křehké linecké.

Pokud rád jíš kyselé bonbony,

udělej v ten vánoční čas výjimku,

ať jakákoli chvíle stojí za zmínku.

...

P. S. Nezapomeňte na stromeček, drazí přátelé,

         jinak neprožijete šťastné a veselé!

Všem přeji hezké Vánoce, nerozbalujte dárky divoce a neutopte se v zamrzlém potoce!