Mikulášská pohádka
Vypravěč: Pátý prosinec po roce přichází,
dětičky síní poslušnosti prochází.
Čertích kotlů bojí se totiž,
nechtějí způsobit jakoukoli potíž.
A co Mikuláš s andělem?
Provedou nás opět čokoládovým tunelem?
...
Mikuláš: Dnes rozdáváme mikulášskou nadílku,
pojďme rychle nakupovat, čerte a andílku.
...
Anděl: Na co něco kupovat?
Vždyť můžeme obrázky namalovat!
Aspoň poznáme děti,
které neskončily v nevděčné síti.
...
Čert: Já dám zase všem uhlí,
zavřu neposednost do nedobytné truhly.
...
Anděl: Čerte, žádné uhlí nenadělíš!
Raději se o kus perníku podělíš!
...
Čert: Perník ani omylem nedám.
Jedině čertovinu na podnosy nandám!
...
Mikuláš: Nehádejte se a běžte malovat,
jinak nic nenadělíme
a budeme toho litovat.
...
Čert: Já ničeho litovati nebudu,
radši s pekelnými přáteli u kotle pobudu.
Haranti akorát zlobí,
nemyjí po sobě zhýralé nádobí.
...
Anděl: Mlč! Mikuláš to s námi myslí dobře.
Jestli nechceš nadělovat,
zmiz, pekelný zlobře!
O mravnostech nehodlám tě zpravovat.
...
Mikuláš: Mezi vámi panují špatné vztahy,
aspoň ty, anděly, bys měl být plný něhy!
Čerte, ty se chovej též slušně,
ať pro tebe nenastanou časy krušné.
...
Anděl: Chápu tě naprosto, Mikuláši.
Neudržel jsem se kvůli tomuhle satanáši!
...
Mikuláš: Nechte toho škádlení,
jednat kompromisně jest ceněné umění.
Zamyslete se každý nad sebou,
aby mír a pokoj vládl v obou.
Nyní kresleme malby vánoční,
stihnout vše musíme do hodiny noční.
...
Anděl: Mikuláši, ty jest nezkažená duše.
Čerte, promiň,
zabodl jsem do tvého srdce šíp z kuše.
...
Čert: Já se omlouvám, anděly spanilý,
mé věty tě dozajista hluboce ranily.
...
Mikuláš: No tak, pomozte mi,
ať nadílku obdrží i dětské domovy!
Kreslete pěkně a s lehkostí,
obrázky lidé hodnotí podle jakosti.
Proto se snažte,
talent ukažte!
...
Vypravěč: Nerozlučná trojice usilovně pracuje,
zimní příroda je povzbudivě hecuje.
Mikuláš dodělává obraz poslední,
když se zrovna nad obzorem rozední.
Nastává šestý den mrazivého prosince
a nikdo z vyhřátých postelí ven nechce.
...
Anděl: Sakra práce, my nadělovat nestihli!
Noční sovy se už za zpěvu
ranních ptáčat ke spánku uchýlily.
...
Čert: Co si počneme?
Budeme předčítat Božské zákony –
to si počteme!
...
Mikuláš: Zůstaňte v klidu,
omluvu vzneseme vznešenému lidu.
Čistá bytost zpoždění pochopí,
ta zkažená naopak příležitost
ke vzpouře polapí.
...
Vypravěč: Tu si náhle k Mikuláši kdosi kráčí,
z kápě vykukují mu dobromyslné oči.
Na hlavě červená čepička
a pod ní narůžovělá líčka.
Na sobě hnědý kabátek
přehozený přes tělo svoje,
vždyť malý Ježíšek to je!
...
Ježíšek: Mikuláši, nerozdals cukrátka dětem.
Anděly, tys nepotěšil andělským letem.
Čerte, nerozdals uličníkům uhlí.
Naštěstí dítka netruchlí,
neboť jsem rozdával já, Ježíšek.
Oblékl jsem si bezedný kožíšek,
ve kterém mám mnoho druhů sladkostí.
Každého milerád pohostím.
A protože jsem hodný člověk
a kožich může nosit
kdokoli bez ohledu na věk,
daruji ho vám.
Není to žádný bezcenný krám!
Ovšem trest vás stejnak nemine.
Ledaže vám Bůh promine.
...
Vypravěč: Znenadání se na obloze zář objeví,
doprovází ji nebeské popěvy.
Nejprve všechny oslní,
pak jde do ní vidět snáz
a záhy zahřmí po okolí Boží hlas.
...
Bůh: Jsem stvoření,
jež rádo odpouští
a nevinné z vězení propouští.
Tato trojice trest nedostane!
Jak jsem řekl,
tak se i stane.
...
Mikuláš: Děkujeme, Božský Pane!
Ať klidně oheň v nás vzplane,
kdybychom opět něco porušili
a Boží srdce vyrušili!
...
Anděl: A co s obrazy,
které jsme namalovali?
...
Čert: Že bychom je na příští rok schovali?
...
Mikuláš: Vynikající nápad, čertíku,
obrázky uložíme do mikulášského balíku.
Mikuláš = Charita, která se však může přeměnit na věčně rozkopaný Benešov (nikdy nevíte, kdy může Mikulášovi rupnout v kouli)
Anděl = Legolasův předek
Čert = Ozzákovo dvojče
Rodiče nás už odmala učili, že nemáme věřit cizím lidem, zvláště těm, co nabízejí různé cukrovinky. Také teď myslíte na to samé co já? :D
I přesto vám všem přeji hezkého Mikuláše!