Jak jsem poprvé odpovídala v soukromém chatu na mém blogu

Už vám někdy přišla zpráva, jež se týkala oné věci, na kterou většina populace myslí 23 hodin a 59 minut denně? Mně tyto zprávičky chodí minimálně třikrát do roka. Třeba nedávno mi psal jeden cápek v soukromém chatu na mém blogu.   

Já: Ahojky, vítám Tě na blogu. Jestli máš nějaké dotazy, neváhej se zeptat. Vše je anonymní. (Jedná se o automaticky vygenerovanou zprávu.)

Neznámý muž: Já spíše hledám ženu na mazlení. (Normální člověk by tuto zprávu ignoroval. Já však využila příležitosti a začala tohoto sympaťáka trolit.)

Já: Aha, tak tohle můj blog zatím neposkytuje. Přijďte za 100 let, to by tyto služby měly již platit.

Neznámý muž: Brno a okolí, okolo 50 let. (Pán má velice dobré předpoklady pro rap.)

Já: Vašemu okolí je 50 let? No teda, to je suprový! (Jedu bomby!)

Neznámý muž: (Ticho jako ve školní jídelně, kde se podává hrachová kaše s výpečky) 

Já: A Brnu je taky 50 let? Fůha, to jsem třeba nevěděla. Vy se asi hodně zajímáte o historii, že? (Jedu petardy!)

*Návštěvník opustil web*

Doufám, že:

• se s páneškem nesejdeme v pekle. Jak bych pak obstarala ty služby? :D
• pánešek dospěje, odhodí všechny online hračky a najde si svého miláška.

A na závěr dnešního článku si zarepujeme páneškovu píseň (nebo spíš takovou rytmickou říkanku na způsob vulgárnějšího Josefa Kainara), kterou jsem obohatila o další pikantnosti. Čeští rapeři by mohli závidět.

Hledám ženu na mazlení,

ženu krásnější než květ.

Brno a okolí,

okolo 50 let.

Zavedu tě do mého ďábelského údolí,

tak pojď, tak přijeď,

se svým fárem za mnou vyjeď!